KAM NA VÝLET / Hrady, zámky a zříceniny

Jak se vyráběla středověká kamna a jak probíhalo dobývání hradů? To vám zodpoví Hrad Orlík nad Humpolcem
 
Autor / zdroj foto: Hrad Orlík nad Humpolcem

Hrad Orlík nad Humpolcem / Humpolec

Prohlídka hradu Orlík je volná bez průvodce. V pokladně hradu si však můžete zakoupit jednoduchého průvodce hradem, který vás zavede podle jednoduché navigace na nejzajímavější místa, kam by běžného návštěvníka možná ani nenapadlo zavítat, a představí vám, co romantické zbytky starých zdí byly a představovaly v době své největší slávy. Zjistíte, jak se žilo, vařilo či spalo v dávných dobách.

Při prohlídce se zastavíte i v hradním muzeu. Expozice vás nejen provede slovem i obrazem historií hradu, ale představí vám i archeologické nálezy především o oblasti kachařského umění středověku, odhalí vám technologie a předměty používané k výrobě rekonstrukcí středověkých kachlových kamen, které vznikají na Orlíku, dále zde naleznete architektonické kamenické články nebo autentický mohutný trám ze stropu přilehlého hradního objektu, datovaný před rok 1376. Najdete zde i sádrový model hradu, jak si jeho podobu ze 16. století představovali v dobách před prvními vykopávkami hradu, tak i kreslené rekonstrukce na úrovni dnešních poznatků a původní podobě hradu v dobách jeho největší slávy.

Hradní galerie pro každou sezónu připravuje několik krátkodobých výstav. Je umístěna ve spodním sále provozní budovy. Zde se konají v případě nepřízně počasí koncerty, přednášky atd.


Z historie hradu
Počátky hradu Orlík nad Humpolcem spadají do poslední třetiny 14. století. Spojitost vzniku hradu s důlní činností v okolí není nijak doložena. První písemná zpráva, která by se mohla vztahovat k hradu Humpolci, pochází z roku 1399 a Jindřich z Dubé se zde poprvé píše sezením na Humpolci.

Přímo se o hradě hovoří ve zprávách z roku 1404 v souvislosti s jeho obležením a dobytím Jindřichem z Rožmberka. Vlastní hrad pánů z Dubé byl situován v jižní části dnešního hradního komplexu. Byla to nevelká stavba obdélníkového půdorysu, chráněná na jiní a západní straně strmými svahy hradního návrší.

Na severní, nejsnáze přístupné, straně byl příkop přes něj vedl most k vlastní bráně. Tato strana hradu i vstupní brána byly chráněny mohutnou hranolovou věží, do které se chodilo po můstku z protilehlého paláce. Palác tvořil jižní a západní stranu hradu a přiléhal k hradbám. Mezi bránu a palác byla přistavěna později malá kaple. Hospodářské předhradí bylo opevněno zřejmě z největší části jen dřevěným plotem, příkopem a valem. Po roce 1404 zřejmě ještě Jindřich z Dubé však nechává areál obehnat kamennou hradbou.

Severní, nejsnáze napadnutelnou stranu i starou vstupní bránu chránila nakoso postavená čtverhranná věž o základně 5,5 metru. Byla do své poloviny výšky plně vyzděná a dále pak od vstupu do svého vrcholu dutá s vnitřním schodištěm. Celkem pak vysoká asi 25 metrů. Chodilo se do ní po dřevěném můstku z protilehlého starého paláce. Můstek mohli obránci v době nebezpečí odstranit a tím se věž stala nepřístupnou. Dnes na její vrchol můžete vystoupat po ocelových stupních vestavěné rozhledny a rozhlédnout se do okolí jako naši předci.

Starý hradní palác tvořil jižní a západní část jádra. Zřejmě se skládal se třech prostor určených k obývání a z podkroví. Podle nálezů byly interiéry vybaveny několika kachlovými kamny, které prostory vyhřívaly. Součástí paláce se stala později i malá hradní kaple z níž můžete v hradním muzeu vidět z žuly tesaný klenební svorník se znakem tehdejších majitelů hradu - pánů z Dubé.

Druhá brána a tři bašty (plně dochována je pouze prostřední navazující na druhou bránu) jsou součástí opevnění, které vzniklo někdy v první polovině 15. století za pánů z Leskovce. Dnes jsou tyto dvě stavby jedny z nejzachovalejších na celém hradě. Na bráně je dobře patrné, že vstup do ní chránil malý dvojkladkový padací most a dvojice vrat. Boční branka pak vedla do prostoru před věží, původně zřejmě chráněného parkánem. V podlaze průjezdu brány pak naleznete vstup do údajné hladomorny, která se nechází pod její podlahou. 

Prostřední bašta je pak hezkou ukázkou opevňovací techniky z poloviny 15. století s důrazem na využití nově zaváděných střelných zbraní. Systém tří bašt umožňoval tzv. flankování - tj. boční křižovou palbu chránící nejen přiléhající patu parkánu či hradby, ale i vedlejší baštu. Jižní bašta se nám zachovala pouze v torzu přízemí s krásnou navazující ukázkou parkánové stavby. Severní bašta se nám taktéž dochovala pouze v úrovni přízemí, ale zato v úpravě na hradní kuchyni.


Více informací včetně aktuálních akcí, provozní doby a cen vstupného najdete na webu hradu.

Autor / zdroj: -red-

Partneři

Aguglia
Aktivní dítě
Maminčino koření
IP Polná
WWW design
trendhim.cz
Vitakraft
Koyo Bearings Česká republika s.r.o.